Buddhismus
textyučiteléobrázkyodkazyúvod

karmapa

titul duchovní hlavy a centrálního mistra Karma Kagjü. Delší dobu trvající rozkol uvnitř řádu vyústil ve skutečnost, že ještě nedávno byli dva proti sobě stojící kandidáti na titul karmapa:

Thinlä Thaje Dordže . . . * 1983

Örgjän Thinlä Dordže . . . * 1985

kdy každá skupina z rozštěpeného řádu uznávala svého karmapu za jediného právoplatného. Roku 2006 určili správci Karmapova charitativního fondu Thinlä Thaje Dordže za právoplatného nástupce.

Sedmnáctého karmapu měli nalézt Künzig Šamar rinpočhe, Tai Situ rinpočhe, Džamgön Kongthul rinpočhe a Gjalcchab rinpočhe – výbor regentů ustavený zesnulým generálním sekretářem minulého karmapy. Bohužel Džamgön Kongthul nečekaně zahynul a Künzig Šamar se názorově rozešel s Tai Situ, který jako sedmnáctého karmapu vybral Örgjän Thinlä Dordže. Toho navíc potvrdil dalajlama, přestože dalajlama nikdy žádného karmapu nepotvrzoval - patří totiž do jiné školy, a nemá proto s touto věcí nic společného. Od té doby se Tai Situ a Künzig Šamar navzájem obviňují se zrady.

Tyto problémy předpověděl už druhý karmapa Karma Pakši ve svém díle Dugpa Ccharčöd, ve kterém popisuje celkem 21 budoucích karmapů, a uvádí zde „moje linie v době šestnáctého nebo sedmnáctého karmapy zeslábne.“ V historii tibetského buddhismu to není poprvé, co taková situace nastala - škola Ňingmapa čelila soupeřícím reinkarnacím v roce 1992, ve stejném roce, kdy Tai Situ rinpočhe jmenoval Örgjäna Thinläho. Dalajlama podporoval v té době jednoho kandidáta jako reinkarnaci Düdžoma rinpočheho, nejvyššího lamy školy Ňingma. Na druhé straně, Čhadal rinpočhe uznal jiného kandidáta. Všichni žáci Ňingmy se postavili za volbu své vlastní školy a dalajlamova kandidáta ignorovali.

srivatsa

linie karmapů | buddhismus.cz