Buddhismus
textyučiteléobrázkyúvodní stránka

Lhasa

Lhasa ལྷ་ས se někdy v poetických dílech označuje také jako Lhadan. Původ těchto synonymních názvů se vysvětluje tím, že zde jsou uchovávány dvě sochy Buddhy Šákjamuniho. Ty měl podle pověsti obdržet tibetský král Songcän Gampo སྲོང་བཙན་སྒམ་པོ་ jako věno svých dvou žen, princezny nepálské भृकुटी a princezny čínské 文成公主. Tibeťané těmto sochám říkají Džowo. Historická tradice vypráví, že nepálská žena krále Songcän Gampa dala v roce 653 zbudovat pro sochu Buddhy, kterou s sebou přinesla, chrám Džókhang ཇོ་ཁང་ (tehdy se jmenoval Rasa Thulnang). Král tehdy postavil na kopci Marpori, kde se dnes nachází palác Potála ཕོ་བྲང་པོ་ཏ་ལ་་, svůj bílý palác. Po zániku dynastie tibetských králů a rozpadu říše na drobná knížectví královský palác chátral. Padesátá léta 7. století je tedy možné považovat za pravděpodobné datum, kdy byla Lhasa založena. Ve Lhase je dodnes řada památek, které svými kořeny sahají až do období vlády králů Jarlungské dynastie a rozkvětu první velké tibetské říše v 7. - 9. století.

tibet lhasa mapa
jednoduchý plánek Lhasy ze začátku 20.. století / tečkovaně jsou zahrady, čárky jsou močály
měřítko 1:38.500

Na plánku vede kolem staré Lhasy a jejích významných bodů vnější poutní a obchodní okruh Barkor (na plánku Lhasy jako okružní cesta), který prochází úzkými uličkami mezi kamennými domy se zkosenými stěnami. Vlevo nahoře rozsáhlý park Lha Lu. Za palácem Potála ཕོ་བྲང་པོ་ཏ་ལ་་ je na ostrově v jezírku malý chrám Lukhang. Poblíž řeky Džiču སྐྱིད་ཆུ། (Kyi, Kyiču nebo také Lhasanská řeka, na plánku jako Kji-ču), za jižní hradební zdí Potály stála na ostrém zubu posvátného kopce Čagpori lékařská fakulta zaměřená na studium tibetské medicíny. Napravo masivní kamenné zdi chrámu Džókhang ཇོ་ཁང་ který byl vnímán jako ústřední posvátné místo, a chrám Ramočhe ར་མོ་ཆེ་དགོན་པ་ postavený v Tchangském stylu.

chrám Džókhang
chrám Džókhang 1966
chrám Džókhang
chrám Džókhang 2013

Když se tibetský král Songcän Gampo ucházel o ruku nepálské princezny a vyslal za tím účelem k nepálskému králi početné poselstvo v čele s ministrem Garem, obrátila se k svému otci s touto prosbou: "Mám-li se vydat do tak vzdálené a zaostalé země, prosím, abych si s sebou směla vzít sošku Buddhy Šákjamuniho, kterou tolik uctívá můj královský otec, jež mi bude pomáhat při hromadění zásluh." V odpověď na to objasnil král své dceři původ této sošky. Pravil, že když Gjačhin proměněný v dobrodince nechal zhotovit sochu Buddhy ve velikosti a rozměrech osmiletého mládence, sám Buddha mu ji přišel vysvětit. Cestou do Tibetu, v hlubokých soutěskách, kde spolu skály zápasily s vodami, kráčela socha po vlastních nohou a vyzařovala paprsky světla. Podle pověsti byla tato socha vytvořena zázračnými umělci, kteří k jejímu zhotovení použili různých drahocenných látek; nejpodstatnějším materiálem na ní však je hlína. Socha je zahalena v plášť a tvář má pozlacenou.

V létě roku 1562 voda z řeky Džiču prorazila kamennou hráz a Lhasa byla zaplavená. Obyvatelé města museli používat čluny a třetí dalajlama Sönam Gjamccho ཡོན་ཏན་རྒྱ་མཚོ་ proto zavedl zvyk pracovat během posledního dne slavnosti mönlam na údržbě náspu, udržujícího řeku v jejich březích.

město Lhasa palác Potála
čtvrť Žol rozkládající se pod palácem Potála

Ve Lhase byla dříve usazená prosperující komunita muslimů, kde měli také vlastní mešitu. Asi polovina přišla z Kašmíru, zbytek z Číny. Tibetská společnost připouštěla požívání massa, ale nechtěla mít nic společného se zabíjením zvířat, proto muslimové poráželi zvířata. Lhasa měla kolem roku 1952 přibližně 25 000 až 30 000 obyvatel, od té doby popuace vzrostla více než pětkrát.

Lhasa se od čínského vpádu hodně změnila. Nová čtvrť, ve které bydlí komunističtí funkcionáři s rodinami, postupně pohltí starobylé hlavní město. Starší domy jsou ničeny a místo nich se objevují i několikapatrová monstra. Stúpy, které stávaly v rohu potálského náměstí, a označovaly tak západní vchod do města, jsou již díky kulturní revoluci zničené. Na jejich místě stojí jenom napodobeniny, které nebyly postavené v souladu s předpisy pro stavbu stúpy. Restaurovat pozůstatky minulosti není lehké, proto se místní správa rozhodla pro demolici domů. Ta má uvolnit místo pro nové čtvrti vystavěné ve stylu moderní Tibet. Pro vstup do Lhasy musí tibeťané z Amda a Khamu předložit minimálně pět povolení.

Do Lhasy dlouhou dobu nesměli cizinci. Stará tibetská věštba praví, že cizinci jednou přinesou zkázu městu a celé zemi, proto jim Tibeťané ve vstupu do Zakázaného města bránili.

srivatsa

buddhismus.cz