Nepál

Království v srdci Himálaje, Nepál, nynější Federativní demokratická republika Nepál, byl ve svých dlouhých dějinách mnohokrát pod nadvládou Indie. Jen několik kilometrů od jižní hranice Nepálu leží Lumbiní, kde se narodil Buddha Šákjamuni. Buddhismus zde byl rozšířený už ve 3. století př. nl., kdy nepálské území navštívil Ašóka a nechal ho připojit ke své říši. Na cestě do Lumbiní doprovázela Ašóku jeho dcera Čárumati, která se v Nepálu provdala za urozeného névárského velmože Dévamálu. Nové sídelní město Lalita Pátan, založené během Ašókova pobytu v Nepálu, se nachází v blízkosti dnešního Káthmándú a honosí se pěticí kopulovitých stúp, které pocházejí rovněž z maurjského období. Mise krále Ašóky nechala v Buddhově rodišti vystavět viháry a svatyně.

Začátkem 7. století př. nl. byla veškerá moc v rukou regentů. Jeden z uchazečů o královskou korunu, Naréndadréva, vyhledal podporu pro uplatnění následnického nároku v sousedním Tibetu. V roce 642 n. l. překročil Naréndadréva v čele tibetských oddílů severní hranici své země, sesadil regenta Višnuguptu a plném rozsahu nastolil moc liččhaviské dynastie. Dnešní rodová jména Nepálců jako Cang, Lama, Šarpa, Tamang a další jsou tibetského původu a odvozují se od Tibeťanů, kteří kdysi Nepál okupovali. V počátcích svého panování Naréndadréva odváděl pravidelné poplatky tibetským vládcům za vojenskou pomoc.

Politickým a kulturním centrem pozdějších dynastií byl Pátan založený dříve než v 7. století př. nl. a osídlený převážně buddhisty. Někteří panovníci sídlili rovněž ve starobylém Bhaktapuru, kde se soustředilo hlavně hinduistické obyvatelstvo. Káthmándú vzniklo v 8 století a jeho význam byl ve starším období nepálských dějin pouze druhořadý. V průběhu staletí se vlivem hinduismu vyvinul určitý druh kastovního systému také u buddhistických Névárců, ostatně obě náboženské komunity byly v Nepálu od počátku rovnoprávné. Již v 7. století zaznamenal čínský poutník Süan-cang 玄奘, že bráhmanské chrámy a buddhistické viháry existovaly pokojně vedle sebe.

Čínští návštěvníci již v polovině 7. století poukazovali na strategicky výhodnou polohu země mezi Indií a Tibetem, všímali si velkého počtu skladů a obchodních stanic ve městech Káthmándské kotliny. Po kupeckých stezkách proudilo zboží oběma směry. Do severních průsmyků přinášely tibetské karavany sůl a vlnu, aby zde nakoupili rýži, máslo, železo, měď a další produkty. Na trzích ganžské nížiny byla poptávka po dřevě a léčivých bylinách, žádáni byli i divocí sloni a vzácní ptáci z himalájských údolí. Nepálský tranzitní obchod byl vesměs v rukou cizích obchodníků, zejména Kašmířanů a Indů, nepatrně se na něm podílela také úzká skupina zámožných buddhistických rodin z Káthmándú.

Nepál je země s velmi pestrým etnickým složením obyvatelstva a staré lokální a regionální tradice si v nejednom případě našly cestu i do společného buddhistického základu. Výrazně se prosadily například v severní, dodnes poněkud tajuplné a od okolního světa skoro úplně izolované oblasti Mustang, příznačně nazývané malý Tibet. Mustang je jak přírodními podmínkami a rázem krajiny, tak i zvyklostmi místních obyvatel značně jiný než třeba východní oblast proslulých šerpů, dnes průvodců a nosičů himálajských horolezeckých výprav. Nejslavnější představitel šerpů Tencing a Edmund Hillary stanuli společně jako první na vrcholku nejvyšší hory světa.

Právě do hlavního šerpského duchovního střediska, kláštera Tengbočhe, přichází každoročně v listopadu a prosinci mnoho nepálských buddhistů i zahraničních návštěvníků, aby tu shlédli oslavy svátku Mani Rimdu. Místní kláštery jsou také zdrojem významných objevů. V jejich knihovnách se nalezlo mnoho vzácných rukopisů starých buddhistických děl, jejichž indické originály nepřežily ve svém domácím prostředí nepříznivé klima.

V severním Nepálu jsou dvě posvátné jeskyně. Větší je spojována s Padmasambhavou a menší s Mandarávou. V 8. století v nich společně praktikovali a dosáhli realizace dlouhého života.

Postupem času buddhismus v Nepálu ztrácel vyznavače a v padesátých letech nechyběly předpovědi, že bude postupně vytlačen hinduismem. Koncem padesátých let však začal počet buddhistů prudce stoupat, když sem stejně jako do Indie začaly proudit statisíce tibetských uprchlíků. Nyní je zde asi 7,8 % buddhistů.