Buddhismus
textyučiteléobrázkyodkazyúvod

bódhičitta

Výraz bódhičitta má mnoho významů a záleží na tom, zda se používá v kontextu súter, tanter nebo dzogčhenu.

Nejen člověk sám, ale všechny vnímající bytosti jsou postiženy strastí. Musíme myslet nejen na své vlastní blaho, ale i na blaho všech. Naše myšlenky a činy by měly být altruistické. Nemluvě o bytostech vyšší úrovně, dokonce i nejnižší stvoření zakoušejí utrpení a neštěstí, a proto se mu vyhýbají. Jak řekl filosof mádhjamiky Árjadéva:

Duševní strast souží bytosti vznešené, tělesná strast souží bytosti nízké. Duševní a tělesná strast věčně hubí tento svět.

Živoucí bytosti touží po míru a štěstí a chtějí se strasti vyhnout. A přece jsou bezmocné, protože nevědí, jak hledat štěstí a jak se strasti zbavit. V kontextu této všeobecné bezmoci musí člověk tvrdě pracovat, aby bytosti odloučil od toho, co je příčinou jejich utrpení, a uvedl je do štěstí a pohody. Je samozřejmé, že má-li se odstranit strast a dosáhnout štěstí, musí bytost sama vyvíjet úsilí, aby odstranila příčinu své strasti a určila příčinu svého štěstí. Kromě této cesty neexistuje žádná jiná. Jak řekl Buddha Šákjamuni: "Hříchy nemohou smýt dokonce ani všichni buddhové. Ruka nemůže smazat strast živých bytostí. Znalost se nemůže tělesně přenést z jednoho na druhého. Vykořenit strast může pouze neomylná pravda samotné Dharmy."

Strast nelze odstranit dotykem ruky, jako se pach smývá vodou a bolest se utiší vytažením trnu. Není ani možné, aby Požehnaný fyzicky přenesl své intelektuální znalosti na jinou bytost. Kudy tedy vede cesta ven? Buddha říká: "S pomocí znalosti, že existuje nic, překonáte povodeň." Bytosti je možno osvobodit od soužení tím, že jim někdo ukáže věci, které mají provádět, a věci, od kterých mají upustit. Jedině Buddha je tou bytostí, která může ukázat dokonalou cestu a přizpůsobit své učení zvláštní mentalitě, schopnosti a tělesnému zdraví jedince. Takže z toho nutně plyne, že nevyhnutelným předpokladem pro spasení všech živých bytostí je dosažení buddhovství.

Člověk postižený žízní svou žízeň utiší, napije-li se vody, ale na pití musí mít nádobu. Podobně hlavním účelem dosažení buddhovství je snaha přimět všechny vnímající bytosti k tomu, aby se osvobodily od strasti a jejích příčin. Ale pro to musí člověk nejdříve dosáhnout buddhovství. Mysl naplněná takovým myšlenkovým motivem, rozhodnutá dosáhnout probuzení, se nazývá bódhičitta.

srivatsa

buddhismus.cz