Lobpön Cečhu rinpočhe
jehož rodištěm se stal Bhútán se jako malý chlapec stal mnichem v bhútánském klášteře Punakha Dzong. Když mu bylo 13 let odešel do Nepálu ke svému strýci, který byl znám jako Drukpa rinpočhe Lama Šerab Dordže, a obdržel od něj plný výcvik. V Tibetu meditoval v těžkých podmínkách v jeskyních Milaräpy a na Čchimphu. Později se vrátil do Bhútánu a dokončil svá studia. V roce 1944 se potkal s šestnáctým karmapou Rangdžung Rigpä Dordže a ten se stal jeho nejdůležitějším učitelem. Od něj přijal většinu učení a transmisí školy Karma Kagjü. Zde si můžeme přečíst jeho výklad Čtyři myšlenky přednesený v Dhagpo Kagyu Ling.
Milaräpa
v linii přenosu Buddhova učení z horké Indie do Tibetu je Milaräpa asi nejznámější postavou. Svou cestu začal jako černý mág a vrah mnoha lidí, ale na konci života byl ztělesněním moudrosti buddhů a dokonalým, plně realizovaným mistrem. Společně jako jeho učitel Marpa a žák Gampopa se stal jedním ze zakladatelů školy Karma Kagjü.
Gampopa
Gampopa původně následoval tradici Kadampa, jejíž učení detailně prostudoval. Po setkání s Milaräpou získal všechny pokyny linie Kagjüpa, které nakonec učil prostřednictvím čtyř stupňů mahámudry. Jeho žákem byl i první karmapa Düsüm Khjenpa.
Bhante Wimala
mnich ze Srí Lanky Bhante Y. Wimala odešel do chrámu, když mu bylo pouhých třináct let. V jedenadvaceti letech rozhodnul splnit starodávný úkol, jímž Buddha pověřil svých prvních 64 žáků: „Mniši, putujte“. Ovšem trochu ve větším měřítku, než v jakém se tradičně plní. Cestovat napříč světadíly, navštívit všechny země a národy, učit a šířit mír. Nyní je aktivní v Tupadlech u Mělníka. Zde si můžeme přečíst jeho 12 principů buddhismu.
Ashin Ottama
švýcarský občan českého původu se stal buddhistickým mnichem v Rangúnu v roce 1992. S praxí Dharmy ale začal již v sedmdesátých letech. Tehdy ho buddhismus inspiroval natolik, že se stáhl do švýcarských hor a začal praktikovat intenzivní meditaci - bez učitele, s minimální znalostí cesty, zato s velmi jasnou vizí cíle. Meditace v horách byla pro něj asi ta nejobtížnější doba života, také ale období, ze kterého duchovně nejvíc načerpal a které mu nejvíc přineslo. Později praktikoval pod vedením učitelů různých tradic. V roce 1996 se vrátil do Evropy, kde s doporučením svých učitelů začal učit.
Khandro rinpočhe
patří do mladé generace tibetských lamů. Díky tomu dokázala Khandro rinpočhe spojit hloubku tibetské buddhistické tradice s moderním západním vzděláním. Khandro rinpočhe je držitelkou dvou linií tibetského buddhismu - Ňingma a Kagjü. Byla nejprve intronizována v klášteře svého otce, později v Rumteku v Sikkimu, kde se stala hlavou rumteckých mnišek. Po konfliktu v linii Kagjü z Rumteku odešla a založila vlastní ženský klášter Samtän Tse na úpatí Himálaje, v blízkosti indického Dehra Dunu.
Dilgo Khjence rinpočhe
narodil se ve východním Tibetu v Khamu v Derge. Byl hlavním představitelem školy Ňingma a jedním z hlavních držitelů linie tradice Longčhen Ňingthing. Ještě v době, kdy byl v matčině lůně, byl Dilgo Khjence rinpočhe rozpoznán jako inkarnace Mipamem rinpočhem, který předpověděl jeho výjimečný osud.
XIV. dalajlama
je nositelem učení školy Gelugpa a jejím hlavním představitelem. Dalajlama se narodil ve vesnici Tagccher v Amdu, v severním Tibetu v chudé rolnické rodině roku 1935. Když mu byly dva roky, byl rozpoznán jako reinkarnace třináctého dalajlamy. Přesně bylo předpověděno místo, kde se budoucí dalajlama narodí, a jeho vyhledání a označení probíhalo tradičním způsobem.
Namkhai Norbu rinpočhe
se narodil ve východním Tibetu. Ve věku dvou let byl Namkhai Norbu rinpočhe rozpoznán jako reinkarnace Adzom Drugpy, jednoho z velkých mistrů dzogčhenu začátku minulého století. Namkhai Norbu rinpočhe představuje nesektářský proud v tibetské tradici, který podporuje vzájemnou spolupráci všech mistrů. V současnosti se věnuje komunitě dzogčhenu.
Geše Rabten rinpočhe
začínal jako pasáček ovcí, ale díky náhodnému setkání s mnichy se Geše Rabten rinpočhe dostal až do kláštera, kde se začal zabývat Buddhovým učením. Po útěku do Indie strávil nějakou dobu v osamocení pohroužen do meditací, aby ho nakonec dalajlama požádal o pomoc s výukou tibetského buddhismu skupině západních žáků. To nastartovalo jeho kariéru na západě, kde se postupně stal vyhledávaným učitelem a autorem mnoha knih, psaných jasným a srozumitelným stylem.
Adžán Čá
Představitel thajské lesní tradice Adžán Čá používá každodenního běžného jazyka, a nesnaží se posluchače zahltit přemírou informací. Jeho učení je velmi neformální a přímé. Thajská lesní tradice byla odpověď na úpadek buddhismus v Thajsku, kdy se mniši přestali věnovat praktickému uplatňování nauky a omezovali se na povrchní studium textů.
