Buddhismus
textyučiteléobrázkyodkazyúvod

klášterní komplex Samjä

Nejstarší klášterní komplex ve středním Tibetu Samjä Mingjur Lhüngjidubpä-cunglakhang řečený Samjä བསམ་ཡས་་ nechal nedaleko Lhasy vybudovat kolem roku 779 král Thinsong Decän ཁྲི་སྲོང་ལྡེ་བཙན. Rozhodnutí postavit klášter Samjä བསམ་ཡས་ zmiňuje kronika Zrcadlo osvětlující královské rodokmeny. Plány zhotovil Šántarakšita ཞི་བ་འཚོ podle indického kláštera v Ódantapurí. Hornaté úbočí za Samjä má jasně červenou barvu, proto se mu někdy říká Samjä u červené skály. V klášteře byla zřízena škola ke studiu sanskrtského jazyka. Klášter byl původně konstruován tak, aby vyjadřoval buddhistickou představu vesmíru. Tento záměr byl ale pozdějšími přestavbami značně narušen. V komplexu stojí osm chrámů:

Obvodní zeď obklopující Samjä odpovídá železným horám, které podle Abhidharmakóši ohraničují zlatý válec země. V rozích klášterního komplexu stojí čtyři čhörteny - bílý, červený, černý a zelený. Centrální chrám se svým čtvercovým půdorysem, dvěma jej obklopujícími dvory a nástavbami pro čtyři brány ve středu každé z obvodových zdí jasně odpovídá představě paláce na vrcholu hory či ve středu mandaly a symbolizuje světovou horu Méru.

klášter Samjä

celkový pohled na klášterní komplex Samjä

Dva velké proudy Mahájány jsou graduální, který klade velký důraz na studium a přípravné praxe. Zastáncem této tradice v Tibetu byl Kámalašíla པདྨའི་ངང་ཚུལ་, žák Śántarakšity ཞི་བ་འཚོ་ a přímý, čínský čhan (japonský zen), kde praktikující vstupuje přímo do absolutního stavu skrze nekonceptuální meditaci. Čínský mistr Mo-che-jang se v klášteře Samjä zúčastnil diskuze s Kámalašílou, které skončilo uznáním pro obě strany.

Mo-che-jang začal debatu shrnutím svého pojetí:

Kdo nemá vůbec žádné myšlenky a sklony, může být plně vysvobozen z fenomenálního světa. Absence jakýchkoliv myšlenek, hledání nebo zkoumání přináší nevnímání skutečnosti jednotlivých entit. Takovým způsobem lze dosáhnout buddhovství najednou, jako bódhisattva, který dosáhne desáté etapy.

Kámalašíla mu odpověděl:

Když někdo nemá žádné myšlenky týkající se prvků existence a nezaměřuje na ně mysl, neznamená to, že si přestane pamatovat všechno, co zažil a na co myslel … Je-li pouhá absence vědomí a vzpomínek považována za dostatečnou, plyne z toho, že ve mdlobách nebo ve stavu opilosti dosáhne člověk stavu, v němž není žádných pojmů … Bez správného rozboru není žádných prostředků, jak dosáhnout osvobození od pojmového myšlení.

Na konci debat byl Kámalašíla vyhlášen vítězem a král prohlásil buddhismus za jedinou pravou víru Tibetu. Příslušný dokument byl napsán zlatým písmem na modrém papíru a uložen ve dvorním archívu. Hlavními body králova provolání bylo: na Tři klenoty nesmí Tibeťané nikdy zapomínat; různé buddhistické chrámy je třeba neustále udržovat; v hmotném podporování chrámů je třeba pokračovat; budoucí generace královského rodu se musí řídít ustanoveními tohoto dekretu. Tento dokument, připravený samotným králem, stvrdili přísahou princové, hlavní ministři, ministři vnitřních a vnějších záležitotí a vysocí vojenští činitelé. Bylo zhotoveno třináct kopií a rozděleno k uchování.

V 11. století Sämje navštívil Atíša který napsal, že ani v Indii neviděl tak rozsáhlé a systematické překládání buddhistických textů.

Longčhenpa nechal Samjä opravit. Pod oltářem kláštera našel hroudu zlata, z čehož zaplatil práce. Poté v tomto klášteře dlouho žil a začal být známý také jako Samjepa. V klášteře působil také orákulum posednutý pradávnými božstvy či strážnými duchy Tibetu, kdykoli se na jejich počest konal propracovaný náboženský obřad. Při těchto příležitostech upadal do transu, skrze nějž božstva promlouvala a zodpovídala otázky, které jim byly během rituálu předkládány.

Klášter byl několikrát rozbořen, ale vždy znovu postaven. Během kulturní revoluce byl značně poškozen. Později byla hlavní chrámová budova opravena.

Za čínské kulturní revoluce byl klášter srovnán se zemí,
a dnes zůstaly z historického objektu nesmírné ceny je trosky.

~ Heinrich Harrer

V roce 1990 klášter vysvětil Dilgo Khjence Rinpočhe. Každý rok se na památku stavby Samjä koná slavnost Dzamling Čisang.

srivatsa

buddhismus.cz