Buddhismus
textyučiteléobrázkyodkazyúvod

králové Tibetu

Dlouhá vláda královských dynastií, ukončená po Langdarmově smrti rozbitím jednotné tibetské říše představuje rané období tibetských dějin, jež tibeťané považují za hrdinskou dobu čhögjalů - dharmarádžů.

Namri Songcän

První král Tibetu Namri Songcän vládl v letech 601 ~ 629. Namriho vláda byla dobou neustávajících střetů a napětí. Vzal si za ženu šlechtičnu Diza Tökar z klanu Cchepong. Namri Songcän byl zřejmě otráven nespokojenými šlechtici. Zanechal po sobě dva syny a jednu dceru.

králové Tibetu

Dharmarádžové Songcän Gampo, Thisong Decän, Ralpačän

Songcän Gampo

Songcän Gampo syn Namri Songcäna vládl tibetské říši v letech 629 ~ 710. V této době došlo k prvním oficiálním stykům mezi Čínou a Tibetem. Z Číny a Miňagu převzal texty o počtářství a astrologii, z Indie obdržel texty buddhistické, v Chotanu od Türků získal texty o právních systémech, z Nepálu přebral systémy podnikání a obchodu i způsoby odkrývání přírodních zdrojů. Songcän Gampo sepsal Šest konstitučních kodexů. První z Šesti konstitučních kodexů vytyčoval administrativní a územní dělení Tibetu a obsahoval také třicet šest institutů, souborů směrnic, úředních pečetí a úřednických označení, používaných při práci vlády. Druhý kodex zaváděl standarty měr a vah pro obilí, zlato a jiné věci s cílem regulování obchodních transakcí. Třetí kodex tvořily standarty pro morálku v zemi. Poslední tři kodexy konstituce obsahovaly konkrétní příklady, jak mají být tyto zákony aplikovány. S pomocí své nepálské ženy, známé u Tibeťanů jako Balza, postavil Songcän Gampo nejdříve bílý palác na pahorku Marpori ve Lhase. Tím bylo přeneseno sídlo vlády z Jarlungského údolí, odkud dávní králové vládli, na sever od řeky Cangpo, do místa ležícího poblíž soutoku Cangpa s řekou Kjičhu. S pomocí své čínské ženy nechal Songcän Gampo postavit chrámy zvané jako thadul, jangthadul a rodul a rozmístit je na předem určených místech po celém Tibetu. Severně od Lhasy postavil devítipodlažní zámek Phabongka jako místo vhodné pro meditaci a společně tam s oběma ženami rozjímali. Podle tibetské kroniky Zrcadlo osvětlující královské rodokmeny kde je tomuto králi věnováno celých osm kapitol byly další chrámy zbudovány také v Kačhu, Kančhu a Lingčhu. Songcän Gampo celkem postavil v Číně a v Tibetu 108 chrámů. Ve snaze dosáhnout mírového řešení s Šang Šungem se oženil s šangšungkou princeznou Lithigmän a svojí sestru Samärkaru dal za ženu šangšungskému feudálovi. Kromě dvou žen nepálské a čínské měl Songcän Gampo ještě tři další ženy pocházející z předních tibetských rodů, šlechtičnu z Mińagu, Džethikar z klanu Rujong a Mongzu, se kterou měl syna Gungsona. Když bylo Gungsongovi třináct let, přenechal mu otec vládu a on pak vládl pět roků.

Gungri/Gungsong Gungcän

Songcän Gampova tibetská žena Mongza Thičam z Tölungu porodila syna Gungsong Gungcäna který nastoupil na trůn ve třinácti letech. Jakmile byl Gungsong uvedený na trůn jako král, oženil se s Magmodže Thikarou z Aže, což upevnilo svazek s ústřední Ažou. Brzy na to se jim narodil syn Mangsong. Vládl pouze pět roků 641 ~ 646 protože v osmnácti letech zemřel a Songcän Gampo se znovu ujal vlády.

Mangsong Mangcän

Vnuk Songcän Gampa panoval dvacetpět let a formálně začlenil království Šang-Šung do říše. Přátelské vztahy mezi Tibetem a Tchangskou říší vytvořené za dob krále Songcän Gampa a císaře Tchaj-cunga se začaly za panování Mangsonga kazit. Někdy před rokem 662 uzavřel Mangsong spojenectví s nepřáteli Tchangů, západními Türky. Počínaje panováním Mangsonga bývaly vládní porady konané na různých místech říše dvakrát do roka. Jeho synové byli Düsong a Thiding. V roce 676 Mangsong Mangcän zemřel, ale jeho smrt byla udržovaná po tři roky v tajnosti aby se Číňané nedozvěděli, že je země bez krále.

Düsong Mangdže

Düsong vládl v letech 676 ~ 704 a je popisován jako fyzicky i duševně silná osobnost. Vojsko často vedl sám do boje. Oženil se zřejmě s türkickou princeznou Gatun, dále s Čogrozou z klanu Dam a s Cänma Thogthogtengou z klanu Čhim. Přes svojí reputaci válečníka Düsong podporoval buddhistické učení, které v Zemi sněhu zavedl jeho praděd. Düsong padl v roce 704 během válečného tažení vedeného k potlačení vzpoury v Nepálu a v severní Indii. Krátce po jeho smrti vypuklo protitibetské povstání v Nepálu a na území Serib, rozkládajícím se na jihozápad od Tibetu. Düsong byl pochován na pohřebišti tibetských králů v Jarlungu a jeho hrob se nachází vedle hrobu jeho otce Mangsonga.

Thidecugcän / Thide Cugtän - Meagcchom

Thidecugcän známější jako Meagccho (vousáč) byl synem Düsong Mangdžeho a jeho královské choti Čhimza Cänma Thogthogteng. Narodil se v roce 704 ve kterém zemřel jeho otec. Šest let poté, co začala jeho vláda, se Thidecugcän oženil s čínskou princeznou Kimšeng kondžo (Ťin-čheng kung-ču) patřící k rodině tchangského císaře Čung-cunga. Král se doslechl o dvou buddhistických učitelích, Buddhaguhjovi a Buddhašántim a poslal do jejich pousteven na hoře Kailás posly, aby je pozval do Lhasy. Mniši nepřišli ale předali poslům některé sútrové texty spolu s poučením o jógických cvičeních kríjájóga a upájóga. Poslové se vrátili ke králi s těmito sútrami, které král nechal zapsat do zvláštních knih a dal pro ně postavit pět chrámů na těchto místech: Dagmar-dingzag, Dagmarkeru, Sangkhardag, Čhimphunala a pátý, který se nacházel uvnitř jeho vlastního paláce. Mezi roky 739 ~ 741 princezna Kimšeng kongdžo onemocněla neštovicemi a rozloučila se se životem. Meagcchom se oženil ještě se šlechtičnou Mangmodže Ziteng z Nanamu. Další jeho ženou byla Čam Lhapang, která zemřela v roce 730. Dále se Meagcchom oženil se šlechtičnou Thücun z Džangu. Králův druhý syn Thisong Decän se narodil v Dagmardingzangu severně od Jarlungu, nedaleko místa, kde bude postaven klášter Samjä. Meagcchom byl během palácového převratu v roce 755 zavražděn. Usmrcení mladého Thisong Decäna mělo být rovněž součástí spiknutí, Thisong Decäna již jako dítě projevoval pozoruhodnou pevnost mysli a ta by mohla ministrům ztížit kontrolování krále v době jeho nezletilosti, proto jeho usmrcení mělo být rovněž součástí spiknutí. Princ však díky jednomu věrnému ministru jisté smrti unikl.

Thisong Decän

Thisong Decän vládl sjednocené tibetské říši v letech 755 ~ 797. Ve třinácti letech mu zemřel otec a král naslouchal radám ministrů. Když mu bylo sedmnáct, vyčetl z archívu předků, že Dharma do Tibetu přišla za vlády Lha Thothori Ňäncäna a že ji pevně ustanovil Songcän Gampo. Rozhodnul se, že i on se bude ze všech sil věnovat šíření učení. Po poradě s ministry se rozhodnul pro výstavbu kláštera Samjä. Pozval do Tibetu Padmasambhavu, Śántarakšitu, Vimalamitru, Vairóčanu a další mistry. Podporoval učence a pandity v překládání nespočetných svatých textů a založil velké množství center studia a praxe. Aby sjednotil tibetskou říši, vzal si pět žen z mocných rodů v zemi: Lhamocänu z klanu Čhim, Čhangčhubdönu z klanu Do, Cchokarmu z klanu Cchepong, Gjalmocünu z rodiny Phojong, Ješe Cchogjal z rodiny Karčen, kterou později nabídnul Padmasambhovi. Thisong Decän měl čtyři syny Mune Cänpa, Mutig Cänpa, Muthi Cänpa (zemřel mladý) a Thide Songcäna. Za vlády Thisong Decäna vzkvétala buddhistická literatura, umění a architektura, inspirované buddhistickou tradicí a kulturními styky s jinými zeměmi. Thisong Decän ale také bedlivě ochraňoval hodnotné bönistické nauky. Jeho úcta ke starým domácím tradicím vysvítá z nápisu v Čhonggjä, ve kterém uvádí, že jeho vláda je v souladu se zvyky jeho předchůdců.

Mune Cänpo

Mune vládl v letech 797 ~ 799, podle jiných pramenů vládnul sedmnáct let. Uskutečnil pozemkovou reformu. Mune Cänpova matka žárlila na mladou a krásnou Phojongzu, kterou před smrtí dal za ženu svému synovi Thisong Decän tak moc, že svého syna otrávila. Jelikož Mune Cänpo neměl dědice, byl trůn nabídnutý jeho mladšímu bratrovi.

Thidesongcän / Thide Songcän - Sänaleg

V roce 804 byl na trůnu Desong. Jeho celé jméno bylo Thidesongcän, běžněji je znám jako Sänaleg. Od dětství byl žákem Padmasambhavy. Za vlády Sänalega působila v Tibetu řada buddhistických mistrů, kteří přišli do Země sněhu již za doby jeho otce. Sänaleg spravoval rozsáhlou říši zahrnující všechny územní zisky dřívějších králů: celou Tibetskou náhorní plošinu až k horám Lung-šan a k řece Gjalmorong na východě i oázové státy v Centrální Asii. Sänaleg se oženil se čtyřmi ženami: s Lhaceou, Legmocänou z klanu Čhim, Tängjalou z klanu Ćogro, Lhagjalou z klanu Do a měl pět synů: Lhadžeho, Lhünduba, Cangmu, Ralpačäna a Udumcäna. Ralpačän narozený v roce 806 se v jedenácti či dvanácti letech stal dalším králem. Thidesongcän Sänaleg zemřel někdy kolem roku 815 po panování, které trvalo asi patnáct let.

Thicug Decän - Ralpačän

Vnuk Thisong Decäna Thicug Decän zvaný Ralpačän vládl v letech 814 ~ 836. Ralpačän pozval do země tři indické pandity Šíléndrabódhiho, Dánašílu a Džinamitru a k ruce jim dal dva přední překladatele Kawa Palcega a Čogro Lü Gjalcchäna. Kvůli stavbě nového chrámu poslal Ralpačän do Číny, Nepálu a Čínského Turkestánu pro zedníky, tesaře, stříbrotepce a kováře. Podle indického vzoru zavedl nový systém měr a vah pro stříbro a obilí. Nejvýznamější politickou událostí Ralpačänovy éry byla smlouva s Tchangskou Čínou z roku 822. Za Ralpačänovy vlády byli někteří šlechtici a bönpové znepokojeni narůstajícím vlivem buddhismu na tibetskou kulturu a přinutili Ralpačänova bratra Cangmu, aby odešel do exilu v Bhútánu. Ralpačänova smrt bývá někdy líčena jako náhodné uklouznutí na schodech do chrámu v Maldu. Podle Tchangských análů měl zemřít na nějakou nemoc. Další prameny uvádějí, že byl roku 836 zavražděn ministry Bä Gjalthorem a Čogro Lehmaem.

Langdarma

LangDarma byl Ralpačänův mladší bratr. Ve skutečnosti jmenoval Darma a Lang mu přidali až jeho poddaní. Bä Gjalthore se stal hlavním ministrem. Langdarma byl stoupencem bönismu a pronásledoval buddhisty. Nechal pozavírat kláštery a ničil všechny texty. Buddhismus se díky němu v centrálním Tibetu zabrzdil asi na sto let. Po smrti Langdarmy v roce 842 byly za jeho právoplatného dědice prohlášeny děti Jumtän a Ösung. Starší Langdarmova žena pouze předstírala, že je těhotná, a vyhledala něčí malé dítě, které představila jako pravého dědice. Dítě dostalo jméno Jumtän (O matku opřený). Mladší králova žena měla syna, kterého hlídala ve dne i v noci se světlem v ruce, proto dostal jméno Ösung (Světlem chráněný). Ösungovi se podařilo obsadit trůn ve Lhase a Jumtän odešel do Jarlungu, kde založil samostatnou královskou dynastii. Toto byl projev prvního rozkolu v královském rodu a ústřední vládě.

Jumtän

Jumtän a jeho stoupenci získali správu nad některými oblastmi v severovýchodní části Centrálního Tibetu.

Ösung

Na trůn byl dosazený Ösung jehož stoupenci získali převahu a vládl mezi roky 843 ~ 905. Byl posledním králem, který si postavil hrobku v Jarlungu.

srivatsa - buddhismus

buddhismus.cz